A co děti ohrožené sociálním vyloučením?

      Výstupy z výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“ nám přinesly i možnost porovnat běžnou populaci dětí se skupinou, která je ohrožená sociálním vyloučením. Do dotazníku bylo zařazeno několik otázek, které byly již dříve použity při šetření "Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání" (realizovaným pro potřeby stejnojmenného průřezového tématu, který je součástí klíčové aktivity Systém vzdělávání). Jaká je tedy situace v jejich rodině? Jak vnímají prostředí školy? Jsou v životě šťastné stejně jako ostatní děti? Na tyto otázky najdete odpověď v dalším článku z cyklu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“. 

    Pokud bychom porovnali situaci v běžné rodině s rodinou respondenta výzkumu "Zdravé klima v zájmo- vém a neformálním vzdělávání", je možné konstatovat, že rodiče dětí ohrožených sociálním vyloučením se daleko méně zajímají o způsob trávení volného času svých potomků. V těchto rodinách také děti pociťují méně soukromí a cítí se méně příjemně, naopak jsou zde častější hádky. Významnější rozdíly ovšem trochu překvapivě nebyly zjištěny v případě zájmu rodičů o školní výsledky nebo v tom, zda mají děti v rodině své povinnosti.

     Obě zkoumané skupiny dětí mají prostředí školy spojené především s tím, že zde mají své kamarády. Děti ze skupiny ohrože- ných sociálním vyloučením se ovšem ve škole častěji nudí a také se tam necítí dobře a pociťují stres.

     Teprve srovnání s běžnou popu- lací dětí ukazuje, že subjektivní pocit štěstí zcela jistě souvisí se sociálním prostředím, ve kterém mladý člověk vyrůstá. Zatímco běžné děti jsou v téměř polovině případů v životě rozhodně šťastné a 46% procent je spíše šťastno, děti ze skupiny ohrožených sociální exkluzí se cítí být v životě šťastné v daleko menší míře.

     Možnost smysluplně trávit svůj volný čas je jednou ze základních hodnot v životě člověka a podepisuje se i na celkové spokojenosti v životě jako takovém. I když si pravděpodobně tuto skutečnost děti ve věku 6-15 let ještě plně neuvědomují, situace v jejich případě nebude jiná. Jak z dalších zjištění vyplývá, volný čas dětí je z velké části spojen s organizovanou činností, jako jsou kroužky nebo sportovní oddíly. Zdravé klima v těchto aktivitách spojených se zájmovým a neformálním vzděláváním může nepochybně přispívat k tomu, jak šťastné dnešní děti jsou.

Hana Maříková, odborná pracovnice Výzkumu
hana.marikova@nidm.cz