Pozor! Nacházíte se na testovací verzi webových stránek. Obsah zde není garantován a slouží pouze k testování.
NPI Vedeme školu Metodický portál RVP.CZ Zapojme všechny Digitalizace vzdělávání Revize RVP EduRevue MojeEdu
logo NPI ČRlogo RVP.CZ
Přihlásit

Staňte se součástí

Přihlásit se do portálu

Zapomněli jste heslo?
Nebo přes
Nemáte svůj účet?
Nebojte se registrovat
Pozor! Nacházíte se na testovací verzi webových stránek. Obsah zde není garantován a slouží pouze k testování.
Materiály do výuky Odborné články Webináře Další
Pro výuku
Komunita
Evaluace
Archiv
Odborné články Základní vzdělávání Pozitivní dopad počítačových her zpochybněn
Odborný článek

Pozitivní dopad počítačových her zpochybněn

10. 11. 2008
Základní vzdělávání
Autor
Zobrazit více

Anotace

Zpráva o výsledcích výzkumu týmu pracovníků z Beckmanova institutu na University of Illinois o vlivu počítačových her na pozornost, paměť a schopnost rozhodování hráčů.
Tým pracovníků z Beckmanova institutu na University of Illinois (Walter R. Boot, Arthur F. Kramer, Daniel J. Simons, Monica Fabiani a Gabriele Gratton) uskutečnil zajímavý výzkumný projekt zabývající se vlivem počítačových her na pozornost, paměť a schopnost rozhodování hráčů. Většina podobných dřívějších výzkumů dospěla k závěru, že existuje přímá spojitost mezi hraním akčních her a zlepšením právě těchto schopností (např. Green, C. S., & Bavelier, D. (2003). Action video game modifies visual selective attention. Nature, 423, 534–537). Podle nejnovějších zjištění je ale možná všechno trochu jinak.

Tentokrát poprvé byl dopad hraní her zkoumán i na jedincích, kteří se normálně této zábavě nevěnují. Záměrem bylo dřívější zjištění obohatit o bližší poznání odlišností při ovlivňování hráčů i nehráčů. Ukázalo se, že rozdíly mezi oběma skupinami byly již před zahájením experimentu značné. Hráči dokázali pohybovat objekty rychleji, snadněji rozpoznávali změnu u objektů dříve uložených do krátkodobé vizuální paměti, uměli si lépe představit jejich rotaci a mnohem menší problém jim působilo přeskakování z jednoho úkolu na jiný.

Poté dostali nehráči za úkol věnovat se alespoň 20 hodin hraní akční hry, puzzle nebo strategii. Zkoumání změn vyvolaných hraním vedlo k nečekaným výsledkům. Jejich schopnosti se u většiny sledovaných vlastností vůbec nezlepšily. Jedinou měřitelnou změnou bylo nevýznamné zlepšení v testu mentální rotace. Je to sice zatím pouze hypotéza vyžadující další ověření, ale skoro to vypadá, že reálně existující lepší výsledky hráčů pokud jde o rychlost, pozornost a představivost nemusí být nutně způsobeny hraním. 20 hodin sice není dost na to, aby se z nehráče stal zkušený hráč, ale mělo by to stačit na to, aby se nějaké statisticky významné rozdíly projevily. Vysvětlení může být prosté – hry asi hrají hlavně ti, kteří od přírody disponují vlastnostmi umožňujícími jim být v této činnosti úspěšnější!

Na přesnější a podrobnější informace si asi budeme muset ještě počkat. Celá výzkumná zpráva sice právě vychází v listopadovém čísle časopisu Acta Psychologica, ale ten je pro většinu z nás nedostupný. Na internetu se však jistě v blízké budoucnosti objeví více zasvěcených komentářů. Určitě přesnějších a fundovanějších než níže uvedený článek Pavla Housera na Lupě. Tuto problematiku proto budeme i nadále sledovat.
zdroje:
The effects of video game playing on attention, memory, and executive control, ScienceDirect, October 16, 2008
Pavel Houser - Z hraní her nezmoudříme, Lupa, 6.11.2008

Autor

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024