Pozor! Nacházíte se na testovací verzi webových stránek. Obsah zde není garantován a slouží pouze k testování.
Pozor! Nacházíte se na testovací verzi webových stránek. Obsah zde není garantován a slouží pouze k testování.
Odborný článek

Stezka písmáků

1. 3. 2011
Neformální vzdělávání
Autor

Anotace

Je vůbec možné, že se v době televize, počítačových her a supermarketů školní děti a mládež zabývají hlubším studiem Bible? Odpověď dává následující článek.

Čtenářská gramotnost, tedy - zjednodušeně řečeno - schopnost porozumět psanému textu, se v posledních letech skloňuje ve všech pádech. Tímto jevem se zabýval roce 2010 také mezinárodní výzkum PISA, který se mimo jiné soustředil na zjištění znalostí a dovedností čtenářské gramotnosti u patnáctiletých žáků, ukončujících povinnou školní docházku nebo začínajích studovat na střední škole. České děti se v oblasti čtenářské gramotnosti oproti roku 2000 zhoršily a dosáhly pouze podprůměrných výsledků. Tolik poněkud neradostný úvod. A pak se najednou dozvídáte o dětech, které nejenže čtou, nejenže rozumí, ale navíc se zabývají Knihou knih – Biblí, a to s takovým nasazením a znalostmi, které bychom od školáků většinou neočekávali. O co že to jde a kde najdeme tyto malé (ale i větší) čtenáře a čtenářky? Když se budeme pozorně dívat a hledat, uvidíme je kráčet Stezkou písmáků.

Písmák je laický znalec Bible. Je to označení používané pro vzdělance (respektive znalce Bible a základní náboženské literatury), pocházející z lidových vrstev, kteří nebyli předtím systematicky vzděláváni. Tyto naše školní děti už systematicky vzdělávány jsou, a to nejen svou základní či střední školou, ale také rodinou či společenstvím, do kterého patří. A protože jde především o děti z věřících křesťanských rodin, není divu, že Bible (na rozdíl např. od mnoha dnešních učitelů, novinářů či politiků) pro ně není neznámou skutečností. Tato několik tisíc let stará knihovna o 72 svazcích je pro ně natolik důležitá, že děti dokonce poměřují své znalosti Bible, a to v soutěži, která se jmenuje právě Stezka písmáků.

Soutěž je dobře organizována odborem duchovní výchovy Junáka a Klubem Pathfinder. Jde o klání týmů i jednotlivců, ve kterém je úkolem soutěžících co nejsprávněji zodpovědět otázky vztahující se k vybraným biblickým knihám. V letošním ročníku se děti a mladí lidé budou ve čtyřech kategoriích potýkat s otázkami z Markova, Lukášova a Janova evangelia, z 1. knihy Paralipomenon, 1. knihy Žalmů, kapitoly 1 až 41 a z Epištoly Titovi a Filemonovi. Po základních kolech, která probíhají v září v domácím prostředí rodin, oddílů či církevních společenství, se ti, kteří správně zodpověděli alespoň 70% otázek, sejdou tradičně 7.11. v Praze, v posledních letech v centru Církve adventistů sedmého dne na Malvazinkách.

Proč to stojí za to? Možnost zapojit se do soutěže s rodiči, s kamarády a s vedoucími využívá už jedenáctý rok pěkná řádka děvčat a kluků ze sdružení pracujících s dětmi, sborů, farností i rodinných společenství. Jak říká jeden ze spoluorganizátorů a garantů soutěže, smyslem není učinit z dětí „cvičené opičky“, ovládající zpaměti části Bible. Znalost fakt soutěž samozřejmě podporuje také, důležitější však je, že děti mohou získat celoživotní vztah k Bibli, pochopit jejího ducha a prohloubit zájem o nejdůležitější sbírku knih, jaká kdy byla v lidstvu napsána – vždyť i v dnešním světě jde stále o nejprodávanější a nejpřekládanější literární dílo.

Bližší informace zde.

Svatava Šimková, NIDM
 

Autor

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;
  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • rozvíjet a prohlubovat vlastní duchovní život
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;